Sociologové z Masarykovy univerzity již od roku 1991 provádějí podrobný výzkum, který v průběhu let ukazuje hodnoty a postoje v České republice. Nedávno zveřejněné výsledky z roku 2017 odhalily, že Češi jsou nejšťastnější od počátku výzkumu. 18 % dotázaných uvedlo, že jsou velmi šťastní (v roce 1991 to bylo 7 %), 72 % potom celkem šťastní (v roce 1991 to bylo 71 %).
„Zajímavý je vztah mezi věkem respondentů a pocitem štěstí. V roce 2017 byl tento vztah jasně lineární: čím starší respondent, tím méně intenzivní pocit štěstí. Mladí respondenti byli v roce 2017 z hlediska kategorie „velmi šťastný“ mnohem šťastnější než respondenti středního a staršího věku. Tentýž trend platil i v roce 2008. V roce 1991 však rozdíly mezi věkovými kategoriemi v této intenzitě štěstí neexistovaly. Obecně je zde tedy možné konstatovat, že vývoj společnosti od totalitárního komunismu k demokratickému kapitalismu vedl k proměnám subjektivního pocitu štěstí. Velmi šťastných lidí přibývalo především mezi mladými respondenty.
Zajímavý úkaz se v roce 2017 objevil při hodnocení dat z hlediska regionů. Zatímco v roce 1991 byl intenzivní pocit štěstí v Čechách (včetně Prahy) a na Moravě stejný (7 %) a v roce 2008 byli nejšťastnější obyvatelé Moravy (21 %), v roce 2017 se poměr obrátil, když srovnáme Čechy s Prahou: v intenzitě štěstí vede pořád Morava s 20 % velmi šťastných respondentů, zatímco v Praze byl tento podíl pouze dvanáctiprocentní,“ hodnotí otázku ohledně pocitu štěstí tvůrci výzkumu.
Výzkum je rozdělen do sedmi základních částí, kterými jsou otázky týkající se života, práce, náboženství a morálka ve společnosti, rodina a manželství, politika a sociální oblast, národní identita a společenská spravedlnost, solidarita a životní prostředí.
Média si kromě zmíněných hodnot často všímala také faktu, že podle výzkumu jsou Češi méně tolerantní mezi sebou, ale i k náboženským a etnickým menšinám. Např. na otázku –Domníváte se, že většině lidí je možné důvěřovat, nebo že člověk musí být ve styku s ostatními velmi opatrný? – odpovědělo pouze 23 % lidí, že lidem je možné důvěřovat (v roce 1991 to bylo 26 %).
