Kanibalismus je jedním z největších lidských tabu. Nikdo o něm doopravdy nechce mluvit, ale v historii lidstva bezpochyby existuje. Představa sníst jiného člověka ve většině z nás vyvolává pocit nechuti. A to jistě právem. Kanibalismus je nechutná, zvrácená a odporná praktika. Jak si ale v následujícím článku přečtete, existuje spousta situací, ve kterých se k němu lidé z různých důvodů uchylovali.
1) Lidé i jejich předchůdci pravidelně praktikovali kanibalismus
Před tisíci lety bylo běžné se uchylovat ke kanibalismu. Homo antecessor (člověk předchůdce) pravidelně jedl ostatní lidi, přestože byla v okolí dostupná zvířata. Pořádali také pravidelně hostiny, kde podávali své nepřátelé.
2) Lidé nejsou velmi nutričně hodnotní
Přestože bylo běžné, že se dříve lidé navzájem pojídali, nutričně jim to moc nedávalo. Již v dávných dobách existovala spousta jiných zdrojů, které by jim daly mnohem více síly a kalorií.
3) Šimpanzi jsou známi pro jejich kanibalismus
Šimpanzi jsou zvířetem nejbližším k člověku a v určitých situacích jsou známi tím, že se navzájem zabíjí a pojídají. V jednom známém případě se třicet šimpanzů rozhodlo, že zabijí a sní svého vůdce.
4) Endokanibalismus a exokanibalismus
Endokanibalismus je situace, při které rodina sní svého zesnulého příbuzného. Exokanibalismus znamená zabití a zkonzumování cizince. Například kmen Mianmin z Papui Nové Guinei byl znám pro praktikování exokanibalismu při vykrádání cizích vesnic.
5) Lidské maso chutná jako vepřové
Jediným způsobem, jak můžeme zjistit, jak chutná lidské maso je, zeptat se kanibalů. Různí výzkumníci to už v minulosti udělali a výsledky se často lišily. Někteří tvrdili, že lidské maso chutná jako hovězí, vepřové nebo jehněčí, ale většina se přiklání právě k chuti vepřového.
6) Chuť lidského masa může být ale ovlivněna spoustou dalších faktorů
Přestože se většina dotázaných kanibalů shodla, že lidské maso chutná jako vepřové, musíme brát v potaz spoustu faktorů, jako je například věk, pohlaví, konzumovaná část těla nebo metoda, kterou se maso vaří.
7) Ve většině případů se člověk neuchýlí ke konzumaci jiného člověka, pokud mu nejde o život
V současné době se s kanibalismem setkáváme opravdu zřídkakdy. Existuje ale situace, ve které se lidé i v dnešní době uchylují k tomuto kroku – v boji o život. Pokud se ocitneme v situaci, kdy nám jde opravdu o život, naše instinkty nám dovolí posunout morální hranice a udělat vše pro přežití. Obvykle tento instinkt přichází až opravdu jako poslední možnost.
8) Kanibalismus je návykový
Karen Hylen (terapeutka v léčebném centru Summit Malibu) tvrdí, že kanibalismus aktivuje centrum potěšení v lidském mozku a vypouští spoustu dopaminu do lidského systému. Porovnala to k tomu, co se stává, když člověk užije kokain. Jakmile to člověk jednou zažije, bude chtít pokračovat a vytvoří si závislost.
9) Evropané si v 17. století mysleli, že je může krev mrtvých vyléčit
Evropané věřili, že krev zesnulých by mohla vyléčit epilepsii, proto se často shromažďovali u veřejných poprav s kelímky, do kterých sbírali krev popravených. Čím násilnější smrt, tím větší pro ně měla krev hodnotu.
10) Kanibal Armin Meiwes vydal inzerát na to, kdo bude jeho dalším jídlem
Armin Meiwes byl 42 letý německý počítačový inženýr, který byl zároveň kanibalem. Vedl dvojí život na internetu, kde vyhledával chatroomy o kanibalismu s lidmi, kteří tvrdili, že chtějí být snědeni. Setkával se s nimi v hotelových pokojích, ale nakonec se nikdo doopravdy sníst nenechal. Přesto však jeho milenec a oběť Bernd Brandes odpověděl na jeden z jeho inzerátů a Meiwes ho jednoho dne opravdu zabil a snědl. Následně byl odsouzen k doživotí ve vězení.